Višně jsou typické letní ovoce a v čerstvé podobě se v průběhu roku s nimi příliš často na pultech obchodů nesetkáte. Lze je však zakoupit jako sušené lyofilizované plody.
Pochutnat si na višních můžeme na mnoho způsobů. Samotné jsou poněkud kyselé, ale výborně vyniknou v ovocných koktejlech, nebo jako příloha k čokoládovému pudinku a vanilkové zmrzlině. Již naše babičky dobře znaly kouzlo kombinací chutí, a právě višně se ocitaly v době jejich zrání v bublaninách a ovocných koláčích. Bublaninu si můžeme dopřát i od podzimu do jara, kdy stromy shodí listí a musí přečkat dlouhé chladné období, a to v podobě lyofilizovaných sušených višní.
Lyofilizace je sušení potravin mrazem při nízkém tlaku vzduchu, tím zmrzlá voda přechází přímo do plynného skupenství sublimací a zůstanou tak v ovoci zachovány antioxidanty, enzymy a vitamíny.
Zásobárna jódu, antioxidantů a vitamínů
Organický jód – plané i šlechtěné višně nebo třešně jsou dobrým zdrojem tohoto poměrně v našich končinách vzácného prvku. Jód najdeme i v mléčných výrobcích a pochopitelně i v mořských plodech, zejména v řasách a v rybách, dále pak v minerálce Vincentka, ale z rostlinných zdrojů není moc na výběr: Menší množství jódu se vyskytuje v některých druzích luštěnin, v cibuli, pórku, brokolici a ve švestkách, přičemž organická forma tohoto minerálu je nejlépe vstřebatelná.
Vápník, hořčík, železo, zinek, draslík a mangan – těchto šest cenných prvků můžeme doplnit třešněmi i višněmi. Spolu se sodíkem jsou tyto minerály důležité pro udržení acidobazické rovnováhy a pro řadu dalších metabolických procesů.
Antokyany – jsou součástí barviva rostlinných a ovocných plodů, které je chrání před slunečním zářením a povětrnostními vlivy, jako je déšť, změna teplot, prudké ochlazování větrem atd. V lidském organismu působí protizánětlivě a chovají se jako antioxidanty, tedy látky, které likvidují tzv. volné radikály. Třešně a višně jich obsahují značné množství, podobně jako borůvky a brusinky.
.png?6737e64d)
