Ačkoliv se lidstvo bez vitamínů zřejmě neobešlo nikdy, k jejich objevení došlo v podstatě nedávno. Například vitamínu B1 je jen něco málo přes sto let. Objevil ho polský biochemik Kazimierz Funk roku 1912. Mimochodem – tedy ve stejném roce, kdy se potopil Titanic. Ale zpět k vitamínům.

• Zajímavé také je, jak vlastně přišly vitamíny ke svému názvu.
• Zcela logicky.
• Je to v podstatě složenina dvou latinských slov: „vital“ a „amine“.

V překladu tedy životně důležité aminy. A pod tento název se poté dostaly všechny ostatní látky podobného typu. Zatím existuje 13 základních typů vitamínů. Nikdy totiž nemůžeme tušit, na co všechno ještě vědci přijdou.

Některé vitamíny si dokážeme vyrobit

Vitamíny se dají rozdělit na ty, které si dokážeme vyrobit ve svém těle sami a na ty, které musíme přijímat ve stravě. Těch, co si dokážeme vytvořit, je pochopitelně méně. Patří sem pouze dva. A to vitamín „D“ a vitamín „K“. S vitamínem „D“ nám pomáhá sluníčko a na tvorbě vitamínu „K“ se podílí mikroorganismy ve střevech.

• Pokud máme nedostatek vitamínů, pak hovoříme o takzvané avitaminóze.
• Ta se projevuje různým způsobem.
• Záleží na tom, který vitamín naše tělo postrádá.
• Někdy ale může jít o velice závažná onemocnění.

Zřejmě k nejznámějším nemocem z nedostatku vitamínů, patří kurděje, kterými trpěli především námořníci na dlouhých plavbách, kdy neměli přístup k žádnému ovoci. Kurděje totiž vznikají v důsledku nedostatku vitamínu C. Projevují se vypadáváním vlasů, zubů, svalovými bolestmi, modřinami a otoky. Nastat ale může také druhý extrém, kterým je předávkování vitamíny. I to může být pro organismus nebezpečné. Proto je lepší variantou zvolit vyváženou stravu s dostatkem přírodních vitamínů nežli si ordinovat chemicky vyrobené doplňky stravy. Přírodní vitamíny jsou také pro tělo mnohem stravitelnější a dokážeme je efektivněji využít.