Vitamín C

Vitamín C je pro člověka nepostradatelnou látkou a většina z vás již někdy zaslechla, co jsou to kurděje. Lidské tělo nedokáže „céčko“ syntetizovat z jiných zdrojů, a tak pokud jej nedodáváme v potřebném množství, může to mít i fatální dopad.

Kolik céčka vlastně potřebujeme – v tomto se mnoho zdrojů liší, ale v čem se shodují, je fakt, že jde o mnohonásobně vyšší dávku, než je doporučená dle WHO. Spotřeba céčka vzrůstá zejména při stresu, ve znečištěném prostředí, při zvýšené fyzické i psychické zátěži, při kouření, konzumaci alkoholu a potravin z bílé mouky, rafinovaného cukru a s nedostatkem vlákniny.

Ztráta vitamínu C mražením a varem – pamatujte na to, že vitamín C se ztrácí tepelnou úpravou, pokud byste tedy vyřadili ze stravy čerstvé ovoce a zeleninu, mohli byste mít problém. Naopak mražením vitamín C téměř nedegraduje, a například mražená zelenina jej obsahuje poměrně hodně. Céčko se také téměř neztrácí u lyofilizovaných plodů – lyofilizace je šetrné sušení mrazem.

Acerola jako ideální zdroj – vynikajícím zdrojem vitamínu C jsou zejména papriky, o něco méně mají citrusy, kiwi, papája, melouny a většina tuzemského ovoce či zeleniny, například jahody, kapusta či zelí, ovšem nejbohatším zdrojem přírodního céčka je Acerola – brazilská třešeň. K nám s dováží v sušené formě, neboť by v čerstvé podobě toto ovoce nezvládlo náročnou přepravu.

Kyselina L-askorbová – jestliže chcete doplnit vitamín C z tablet nebo z prášku čistou kyselinou L-askorbovou, počítejte s tím, že v organismu působí zhruba po dobu dvou hodin, zatímco u přirozených přírodních zdrojů s obsahem provitamínu A (např. betakarotenu) a dalších flavonoidů je doba působnosti až 12 hodin. Proto se vyplatí v tomto případě smíchat čistou kyselinu L-askorbovou například s pomerančovou šťávou nebo se sušenými šípky či sušenou červenou řepou.