Když slunečnicový olej, tak za studena lisovaný

Za socialismu byla spotřeba slunečnicového oleje v domácnostech značná, využíval se i na smažení, ovšem šlo o slunečnicový olej podrobený rafinaci a tudíž zbavený mnoha cenných živin. Vysoká spotřeba slunečnicového oleje vedla k tomu, že lékaři začali doporučovat snižovat jeho konzumaci vzhledem k vysokému obsahu prozánětlivých omega-6 mastných kyselin, ale některým lidem to nedalo a snažili se přijít záhadě na kloub, jak to, že slunečnicová semena prospívají ptactvu v krmítkách, a že prospívají i lidem, kteří je konzumují v celistvém stavu?

Jak je to s těmi omega-3 a omega-6 – je prokázáno, že omega-6 jsou mastné kyseliny prozánětlivé a omega-3 protizánětlivé. Slunečnicový olej obsahuje hlavně omega-6 a tak bychom mohli říci, že je špatný, ale ono je to mnohem složitější, než se na první pohled zdá. V organismu totiž musí panovat rovnováha.

Prozánětlivé procesy nejsou samy o sobě špatné, jsou potřebné pro regeneraci tkání v případě napadení organismu infekcí nebo v případě úrazu – pořezání nožem, otevřené zlomeniny, popáleniny apod. Jestliže jsou všechny činitelé v rovnováze, pak je vše v pořádku a dodáváním mastných kyselin omega-6 si neubližujeme, ale problém je spíše v potravinách, které na nich upravujeme, a také v životním stylu, jaký vedeme. Například nadměrnou konzumací masa a uzenin, vystavováním se stresu, nedostatkem spánku a negativními vzorci chování, kam patří závist, sobectví a nenávist vznikají v organismu zánětlivé reakce a zánět se pak stává chronickým a teprve tehdy přiléváme olej do ohně omega-6 mastnou kyselinou.

Ve zdravé výživě má tedy slunečnicový olej své platné místo, jestliže si dopřejeme namísto masa a uzenin, bílé mouky a bílého cukru při vyváženém životním stylu více celozrnných obilovin, ovoce a zeleniny, luštěnin a vhodných potravinových doplňků.