Holandské kakao je vydatný zdroj dobře využitelného hořčíku

Čím se liší holandské kakao od toho ostatního

Proces výroby kakaa je velmi svérázný a připomíná zpracování kávy. Rozhodně to neprobíhá tak, že se sklidí ze stromu kakaové boby, rozemelou na prášek a už si jej můžete nasypat do hrnku a zalít vroucí vodou. Takové kakao by nikomu nechutnalo a zdaleka by nepřipomínalo typickou kakaovou chuť. Té se docílí teprve fermentací, tedy procesem kvašení bobů, čímž se v nich mimo jiné rozkládají některé antinutriční látky, co způsobují hořkost a trpkou příchuť.

Fermentované kakaové boby se pak suší, třídí a podstupují pražení, tedy velmi podobně, jako kávová zrna. Teprve pražené boby lze pak zpracovávají do konečné podoby, jemného prášku, z něhož se odděluje tuk (kakaové máslo), a ten pak nakupujeme v podobě práškového kakaa, anebo v čokoládách a čokoládových tyčinkách a bonbónech, kde je kakao jednou z výchozích surovin.

Holandské kakao se na rozdíl od těch ostatních ještě navíc podrobuje tzv. regulaci kyselosti. Aby nebylo příliš kyselé a bylo chuťově přijatelnější například pro výrobu kakaového nápoje, nechá se reagovat s regulátory kyselosti, například s louhem sodným nebo uhličitanem draselným.

Proč si dopřát kakao

Jestliže to nepřeháníte s jeho slazením a nepoužíváte k doslazení kakaa bílý řepný cukr, pak máte na stole poměrně výživný a chutný nápoj, respektive spíše potravinu. Holandské kakao zdraví prospívá hlavně díky značnému množství rostlinných antioxidantů a minerálních prvků, jako je měď, železo, draslík, chrom, mangan, vápník, ale zejména hořčík. Zapamatujte si, že kakaové boby jsou jedním z nejvydatnějších zdrojů hořčíku a ve sto gramech kakaového prášku jej naleznete 500 mg. Hořčík je odtud dobře vstřebatelný a využitelný i díky vitamínům skupiny B, včetně B6. A vzhledem k tomu, že hořčíku z potravin spíše ubývá, než aby v nich přibýval, lze pití kvalitního holandského kakaa doporučit každému.