Fermentované potraviny ano či ne

Kysané zelí – v době, kdy neexistovaly chladničky, bylo kysané zelí perfektním zdrojem vitamínu C a dalších významných látek, prospěšných pro imunitní systém. Nakládané zelí také pomáhalo mořeplavcům překonat kurděje, ovšem těch prospěšných vlastností je v zelí mnohem víc. Najdete v něm hlavně velmi důležité bakterie mléčného kvašení, které by měly být přítomny v tlustém střevě. A právě součinnost těchto bakteriálních kultur a vitamínu C je jeden z nejlepších způsobů, jak se bránit různým infekcím, včetně Covid-19.

Lehká fermentace obilných kaší – někteří lidé mají dobrou zkušenost z fermentovaných obilných kaší a doporučují je z několika důvodů. Fermentace štěpí některé látky do stravitelnější a lépe využitelné podoby a tímto způsobem rovněž snadno doplníme prospěšné symbiotické bakterie do tlustého střeva. Ideální jsou fermentované ovesné vločky, stačí je namočit přes noc do vlažné vody, můžete k nim přidat trochu skořice nebo zázvoru, sušené ovoce a oříšky a kaši ráno sníst jen syrovou, lehce ohřátou neb ji krátce (asi 3 minuty) povařit. Proces fermentace vyvolá lehkou nakyslost, podobnou jogurtu.

Tempeh – soja není některými odborníky na výživu příliš doporučována kvůli goitrogenům, které brzdí činnost štítné žlázy, a zvýšenému obsahu fytoestrogenů, s nimiž dochází k hormonální dysbalanci, ale měli bychom se na tuto problematiku podívat z širšího úhlu. Soja škodí především tehdy, je-li nevhodně, extrémně průmyslově upravená, jako např. do podoby sojového masa, sojového proteinu, případně jde-li o potravinu geneticky upravenou (GMO).  Velmi prospěšná nám však bude fermentovaná, např. v podobě Tempehu. Postarají se o to symbiotické bakterie a zdraví pospěšné plísně, které eliminují fytáty a další antinutriční látky a pomáhají přeměňovat hůře stravitelné živiny, aby je náš trávicí trakt lépe a efektivněji využil. Ze sojových výrobků je vhodné v menším množství (dvakrát do týdne) zařadit i tofu, které sice není fermentované, ale je minimálně upravené.