Mléčné výrobky patří k nejdiskutovanějším potravinám světa a dočtete se o nich obrovské množství informací leckdy i zcela protichůdných. Někdo mléko vyzdvihuje jako výborný zdroj vápníku, jiní lidé jej podrobují zdrcující kritice kvůli laktózové intoleranci či nesnášenlivosti mléčného proteinu, a aby toho nebylo málo, k diskuzi se připojí vegani, kteří se vyhýbají všem potravinám živočišného původu.
Jak se v tom má vyznat někdo, kdo chce zdravěji žít a nedopouštět se zbytečných chyb? Vhodné je dát si na misky vah to dobré i to špatné a porovnat všechny vlivy mezi sebou. My bychom si tu mohli vyzdvihnout to dobré, čím je nám mléko prospěšné.
Zakysané mléčné výrobky
Kdo chce konzumovat kravské mléko a netrpí nesnášenlivostí laktózy (mléčného cukru) nebo bílkoviny, měl by do jídelníčku zařadit to nejvhodnější, a sice některý ze zakysaných mléčných výrobků. Patří tam kefír, měkký sýr, tvaroh a jogurt.
Procesem mléčného kysání dochází k rozkladu biochemických látek v mléce na látky jednodušší, lépe vstřebatelné a pro lidský organismus snáze využitelné. Jinými slovy, spotřebujeme méně energie pro trávení výchozí suroviny. Těchto předností si byli dobře vědomi již lidé před staletími, kteří si navzájem předávají svoje zkušenosti napříč generacemi, a to nejen v Evropě, ale i jinde ve světě, kupříkladu takový velmi zdravý Kefír je původem z oblasti Kavkazu, kde se vyráběl nejen z kravského, ale i z ovčího či kozího mléka.
Klíčová probiotika – procesu mléčného kysání (kvašení) vděčíme určitým kmenům bakterií nebo kvasinek, která souhrnně nazýváme jako probiotika. Tyto mikroorganismy jsou nedílnou součástí střevní mikroflóry a v symbióze jich s námi žije tolik, že svou hmotností tvoří přibližně jeden kilogram naší živé váhy. Probiotika se podílí na lepším vstřebávání živin z potravy, na posílení imunitního systému, na produkci některých důležitých vitamínů, například vitamínu K2, a také likvidují nežádoucí vetřelce, kteří v trávicím traktu nemají co pohledávat.