Čím jsou pro nás prospěšné obiloviny

Obiloviny by měly tvořit zhruba 60 procent celkového objemu naší stravy. Obsahují významné výživové složky, kterým říkáme biogenní látky.

Co rozumíme pod pojmem biogenní látky v obilovinách

Biogenní látky jsou organické a anorganické prvky a sloučeniny potřebné k životu. Některé z nich přijímáme z ovzduší dýcháním (kyslík, dusík atd.) a jiné musíme dodávat v potravě. Své významné místo v lidské výživě mají obiloviny biogenní látky, jakožto nutriční složka, která by měla být v jídelníčku zastoupena v nadpoloviční většině.

Bílkoviny – neboli proteiny jsou dusíkaté látky potřebné pro výstavbu nových tkání, resp. tělesných buněk. Skládají se z jednotlivých aminokyselin a ty, které musíme přijímat v potravě, nazýváme esenciálními. Obiloviny netvoří komplexní zdroj bílkovin, obsahují jen malé množství lysinu a proto, pokud mají vegetariánům nahradit masitou stravu, se musí kombinovat s luštěninami, které mají lysinu dostatek. Luštěniny jsou naopak chudé na metionin, jež je v obilovinách zastoupen bohatě.

Škroby – v obilovinách převažují svým podílem sacharidy s dlouhým glukózovým řetězcem, tzv. škroby.  Představují zdroj energie, tráví se pomalu, do krve se glukóza uvolňuje postupně a tím pádem mají nízký glykemický index, který je také v celozrnných obilovinách podpořen vlákninou.

Minerály a stopové prvky – tvoří základní stavbu všech přírodních zdrojů potravin a jsou zde zastoupené v přirozeném poměru tak, aby je organismus dokázal efektivně využít. Je to především vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, měď, selen, fosfor, draslík a přibližně dvacet dalších stopových prvků. Najdeme je převážně ve vnější slupce, ve vymleté bílé mouce s převahou endospermu je obsah těchto látek snížen až o 80 procent.

Vitamíny – zvláště ve vnějších vrstvách celozrnných obilovin se nachází cenné vitamíny skupiny B (riboflavin, kyselina pantotenová, thiamin, pyridoxin, kyselina listová), vitamín K1 a vitamín E, který je zároveň významným antioxidantem.